Historická kola v Dánsku
Dánsko je velmi příjemná země pro cyklistiku a cyklisty. Jak ovšem může být příjemná i pro milovníky historických kol se přesvěčte sami.....
Egeskov - vodní zámek a muzeum - "pohádkové dobrodružství"
Návštěva vodního zámku Egeskov umožňuje jedinečný pohled do každodeního života po stovky let. Inspiraci můžete najít v mnoha zámeckých parcích či v nějakém z různých muzeí obsahujích kromě typických starožitností i auta, motocykly, jízdní kola, letadla a všemožné historické záchranné či požární vozidla.
Kontact: www.egeskov.dk
43/A - Egeskov - muzeum a zámek, Dánsko
Egeskov - Automobilové a motocyklové muzeum
Muzeum veteránů aut a motocyklů nabízí mnoho nádherně zrenovovaných a funkčních strojů. Mnoho motocyklů je dochováno dokonce v orignálním stavu.
43/B - Egeskov - muzeum a zámek, Dánsko
Motocyklové muzeum - Stubbekobing
Toto muzeum bylo založeno v roce 1977 místním sběratelem Erikem Nielsenem a místním vedením městečka Stubbekobing. Najdeme tam více jak 150 fantastických motocyklů z celého světa a jedno kolo. Nejstarší motorový exemplář je z roku 1897. Erik Nielsen začal sbírat a renovovat motocykly v roce 1960 a přesto, že zemřel v roce 2001 muzeum stále existuje, žije a rozrůstá se.
Kontact: www.motorcykelogradiomuseum.dk
44 - Motorcycle museum Stubbekobing, Dánsko
Danmarks Cykelmuseum, Aalestrup
Hezké cyklistické muzeum vystavuje klasickou vývojovou řadu s několika stroji místních výrobců
Kontakt: www.cykelmuseum.dk
33/A. Denmarks Cykelmuseum, Aalestrup – Dánsko
Muzeum a dům P. Andersenona z roku 1921
Dánské muzeum je umístěno v bývalém domě majitele firmy "Jygen" výrobce kol a pneumatik pro jízdní kola
33/B. Denmarks Cykelmuseum, Aalestrup – Dánsko
Příběh Pedera Andersena - otce a zakladatele velo průmyslů v Dánsku
aneb stručná sumarizace knihy - John Juhler Hansen: Továrna jízdních kol a pneumatik "Jyden"
Celá historie továrny vyrábějící jízdní kola a velo pneumatiky Jyden je neodmyslitelně spojena se jménem Pedera Andersena narozeného v roce 1868 v Lyby nedaleko Skive v Dánsku. Jeho otec byl sedlák a jejich život doma se odvíjel typickým a nudným tempem místního regionu. Od sedmi let chodil do školy a již v patnácti se přestěhoval ke svému bratrovi Esperovi, majiteli malé mlékárny do Jebjergu. Po čtyřech letech se zde vyučil a pracoval jako dojič. Esper podporoval jeho zájem o kola a dokonce mu prý pomáhal při prvních pokusech o jízdu na vysokém kole.
33/C. Denmarks Cykelmuseum, Aalestrup – Dánsko
V roce 1888 se Peder Andersen stal manažerem nově otevřené mlékárny v Gedstedu a koupil si svoje vlastní první vysoké kolo. Když v neděli vyrážel se svým bratrem na pravidelné výlety, vždy to byla pro místní obyvatele obrovská senzace. Pochopitelně v jeho pokoji nemohla chybět skříň s náhradními díly a všemožnými cyklistickými pomůckami, která postupně sloužila i jezdcům z okolí a tak na sebe nenechal dlouho čekat okamžik, kdy Peder ve svém volném čase fungoval jako opravář jízdních kol.
Když v listopadu 1891 začala Gedstedská mlékárna prodávat máslo a jejich další výrobky přímo jedné firmě do Anglie, Peder toho okamžitě využil a přes jejich kontakty si pořídil nové kolo a zároveň začal vyjednávat o podmínkách pro další nákupy. Založil vlastní firmu "The Bicycle and Tyre Factory Jyden" a jako den ustanovení jeho společnosti sám označoval datum, kdy vystavil první fakturu - 25. dubna 1892. První rok prodal 10 nových kol, následující již 50 a v roce 1894 počet prodaných kol přesáhl hranici 100 kusů. Excelentní reklamu pro svůj vlastní podnik si zajistil Esper svým vítězstvím v závodě Jutland Bicycling Championship (Mistrovství Jutského poloostrova) v srpnu 1892, kdy z 19 jezdců absolvoval trať dlouhou 580 kilometrů v nejlepším čase - 36 hodin a 10 minut. Druhý v pořadí potřeboval ke zdolání stejné vzdálenosti dokonce o více jak tři hodiny navíc. Jeho čas byl 39 hodin a 27 minut. Eserův výkon byl pochopitelně mnohokráte připomínán a oslavován v tisku. Pokrok nešlo zastavit a kola podpořená všemožnými sportovními výkony hlásala nástup na výsluní. Přestože kola byla v tuto dobu velmi drahá, stále více lidí toužilo vlastnit svůj stroj a mnoho z nich si kolo také skutečně koupilo. Toto období odstartovalo zlatou éru kola, kdy i obyčejní lidé si mohli dopřát ten luxus - vlastnit svůj osobní dopravní prostředek.
Netrvalo dlouho a mnozí zaměstnanci mlékárny v Gedstedu si šuškali, že jejich manažer se nevěnuje své práci, ale velkoobchodu s koly. V roce 1896 se na zasedání rady podniku tázalo vedení firmy pana Andersona, zda by mohl osvětlit jeho postavení ve firmě. Pracuje-li jako manažer mlékárenské firmy s osobním zájmem či koníčkem - cyklistikou, nebo zda je obchodník s koly, který má spoluřízení mlékárenské firmy jako svého koníčka. Již v srpnu téhož roku rezignoval na svůj post manažera v této firmě a záhy začal se stavbou dvou továrních budov (v ulici přímo proti mlékárenské firmě) a privátního domu odkud později řídil svou firmu The Bycicle and Tyre Factory Jyden.
Samotný začátek nebyl vůbec jednoduchý, neboť za ním nestál žádný silný kapitál ani žádný bohatý partner. Pro financování vlastního podniku získal důvěru pouze několika bohatých sedláků z okolí a zbytek z jeho banky Aalborg branch of Landmandsbanken (specielní bankovní dům pro zemědělce). Z počátku našel obchodní partnery pouze v malých obchodech a zbytek jeho zákazníků byli jedinci z okolí. Téměř všechny jeho dovozy byly kola a šicí stroje německé firmy Seidel & Naumann z Drážďan což rozhodně přispělo ku získání generálního zastoupení pro celé Dánsko již v roce 1898.
Počátkem roku 1899 celá továrna v Gedstedu lehla popelem. P. Anderson uvažoval o novém místě pro jeho další výrobu a logicky se chtěl posunout více k městu Hobro, které bylo centrálním spojením s okolním světem, jak po moři, tak po železnici. Tak dlouho se ale nemohl rozhodnout pro určité nabídky, až nakonec ostatní zájemci byli rychlejší. Nakonec tedy koupil pozemky na hlavní třídě v malém městečku Aalestrup. Vše se postavilo neuvěřitelně rychle a nová továrna se otvírala již v říjnu stejného roku tedy na podzim 1899.
Jyden se snažil nebýt závislý pouze na kolech Saidel and Naumann. Od roku 1897 bral P. Andersen na sklad zboží od mnoha dalších německých firem a roce 1900 dokonce chtěl začít prodávat auta v jeho nových prostorech v Aalestrupu. V těchto letech se však auta v Dánsku považovala pouze za hračky pro rozmazlené boháče. Zlomový rok nastal z jara 1906, kdy P. Anderson si pořídil auto sám a z inzerce ve stejném roce již vyčteme jeho rozšířenou nabídku - kola, šicí stroje, motocykly a auta. Po roce 1900 Jyden získával stále více obchodních partnerů a o jejich zboží se staralo stále více agentů až postupně dealerská síť Jyden pokrývá každý koutek Dánska. Přiznaný obrat firmy Jyden byl v roce 1907 12.000 kol, 250 motocyklů, 3.000 šicích strojů a 52.000 pneumatik a to znamenalo více jak 12 procent obratu celého veloprůmyslu a veloobchodu v Dánsku. Samostatné velkoobchodní sklady Jyden byly již v Bronderslavi, Aarhusu, Vejli, Koldingu, Slagelse, Ronnu a Kodani. V roce 1915 vstoupil Jyden oficiálně na trh s automobily pod značkou "Autojyden". Továrna byla v Aarhusu a vedení firmy sídlilo v Odense a Kodani. Obrat se zvyšoval rok od roku z 1,4 milionu dánských korun v roce 1916 na 2 miliony v roce následujícím a až na 6,5 milionu v roce 1918. Pak ovšem v důsledku válečných událostí následoval bankrot. Po skončení první světové války se znovu mohutně začal rozvíjet obchod s auty a motory obecně. Jyden dokonce zvažoval výrobu vlastních letadel. Firemní ambice po válce by se rozhodně nepopsaly jako SKROMNÉ. V Aalestrupu měl Peter Andersen postavený veliký a luxusní dům z roku 1920/21, byl to bohatý a úspěšný muž a jeho obchod neprosperoval nikdy tak dobře jako nyní. Jeho sklady byly plné zboží a obrat znovu raketově stoupal. Ovšem na podzim roku 1920 světová krize dopadla i na Dánsko. Dánská koruna klesla na poloviční hodnotu vůči zlatu. Dánský obchod se začal hroutit a Jyden nemoh uniknout. Příliš velké investice do Autojyden v kombinaci se špatnými finančními spekulacemi znamenaly pro firmu druhý bankrot. Vše se odehrálo velmi rychle během roku 1922.
Peder Andersen se nechtěl nechat odradit touto situací a připravoval znovuotevření firmy Jyden, tentokrát ovšem již jako akciové společnosti. Plánoval utržit z cenných papírů 250.000 dánských korun. Podařilo se mu ale získat pouhých 85.000 a s tímto skromným kapitálem se opět pustil do podnikání. Nová firma Jyden Ltd. (společnost s ručením omezeným) si své bývalé budovy musela pronajmout od úvěrové bankovní organizace v Aalestrupu. Vedení banky nutilo Pedera Andersona krutě šetřit a tak musel uzavřít všechny pobočky v ostatních městech a jeho dům byl dokonce prodán v dražbě. Ve výrobních halách mu připravili skromný byt pro jeho rodinu.
Obchodně se tato společnost pozvolna rozvíjela a brzy byla opět úspěšná. Peder Andersen a jeho syn Niels Andersen se stali dvěma generálními řiditeli celé společnosti. Ovšem personální a mezilidské problémy začali firmu ničit zevnitř. V roce 1924 se objevil první velký rozpor mezi vedením a Akselem Diemerem, předsedou představenstva a to po pokusu Andersonů jej "uklidit" na méně významnou pozici. Diemer nakonec musel podnik opustit. Další krize uvnitř vedení se objevila v roce 1933, kdy se memohli shodnout na mnoha krocích ve firmě Niels Andersen a jeho švagr Niels Uldbjerg. Řiditel firmy rozhod, že jeden z těchto dvou mužů musí být propuštěn. Nešťastně ukázal na syna pana Andersona Nielse. Krizi tím pochopitelně nevyřešil, jen ji posunul k jejímu vrcholu. Peder Andersen nebyl schopen akceptovat propuštění svého syna ze společnosti. Další problémy se kupily, a již v roce 1934 odešel i Niels Uldbjerg.
V době kdy bylo Pederovi Andersonovi 66 let byl stále oficiálně hlavou firmy a stál v čele jejího vedení. Ve skutečnosti to byl ale nový generální řiditel a nikdo jiný než opět jeho syn Niels Andersen, kdo reálně společnost vedl. P. Andersen byl ve firmě aktivní až do roku 1941, kdy se jeho práce již soustředila pouze na návštěvy jejich dealerů a tím napomáhal s prodejem kol a součástek. Zemřel po krátké nemoci 16. ledna 1942, tedy jen několik měsíců před obdobím, kdy mohla jeho celoživotní práce být oslavována padesátým výročím. Jyden Ltd. pokračoval v obchodu dále zhruba ještě dvacet let, kdy finálně zbankrotoval v roce 1962. S Pederem Andersonem také odešel jeden z prvních sběratelů historických kol. Dnes tyto jeho kola tvoří jádro sbírky Dánského cyklistického muzea, která je veřejnosti přístupná v jeho starém domě z roku 1921 v Aalestrupu.
Setkání v "Pátečním klubu"
Pravidelně každý pátek přesně v 9.00 hodin ráno se v Dánském cyklistické muzeu scházejí tři úctyhodní pánové. Je to část pětičlenné posádky, která pečuje o toto muzeum, které jako jediné ve Skandinávii mapuje velmi podrobně technický vývoj kola.
Ačkoli průměrný věk je hodně přes sedmdesát, vždy jako první rozhodnou jaké práce je třeba v muzeu naplánovat. "Malujeme, opravujeme či připevníme nová kola, která jsme získali. Sedět a koukat, to k nám nějak nepatří.", tvrdí souhlasně všichni tři. Pochopitelně spoustu času tráví studiem jejich sbírky od úplně prvních exemplářů až po moderní stroje dneška.
Například Agner Svenningsen je šťastný, když může zájemcům ukázat opravdový velocipéd postavený legendárním Pierrem Michauxem v Paříži okolo roku 1865."Byl první kdo pochopil, jak praktické by mohlo být přidělat pedály přímo na osu kola. Asi ani netušil, že tenkrát dal základ i závodním kolům", říká.
Pokud přijedete v pátek, tak budete skutečnými hosty!!!!
IVCA Rally 2010 v Dánsku
fotografie: Jan Bejšovec - bývalý přeseda ČKV 1880, více informací: www.cykelfestival.dk
